Dnes má svátek Robert

29.04.2018 18:53

Dnes má svátek Robert. Je krásná neděle svádějící k odpočinku.  Tak tedy odpočinkové čtení o nejslavnějším českém Robertu. Je to sice starší  recyklát, ale doufám, že poučí i pobaví.

 

Robertek, aneb jak v Česku vibrátor k tomuto jménu přišel

 

Jako středoškolák jsem navštěvoval laické psychiatrické semináře profesora Vondráčka. Tam jsem poprvé slyšel o erotických pomůckách sloužících historicky k léčbě ženské hysterie. Na fotografii z přelomu 19. a 20. století byl stroj připomínající velikostí a konstrukcí rotoped. Složitý systém převodů převáděl kruhový pohyb nohou na šlapkách v lineární pohyb tyče zakončené jakýmsi falickým nástavcem, který byl situován do oblasti sedla tohoto přístroje. Na lemu fotografie byl švabachem vyvedený nápis „Der Onanienapparat“. Asi proto, že na český název „robertek“ si tento typ přístroje musel ještě nějakou dobu počkat.

Mohl bych začít okřídleným „již staré Řekyně“, ale erotické pomůcky nahrazující mužský pohlavní úd jsou o pár desítek tisíc let starší. Svědčí o tom nejen zachované nástěnné malby, ale i archeologické nálezy předmětů doličných. V jeskyni nedaleko německého Ulmu archeologové nalezli kamennou imitaci mužského falu starou skoro 30 000 let. Neandrtálkyně odhodila dva fragmenty původně dvaceticentimetrového údu do kouta jeskyně poté, co se zlomil.

V antice byla tato erotická pomůcka asi dosti běžná, jak vyplývá nejen z nálezů těchto předmětů, ale i z vyobrazení na vázách pocházejících z té doby. I ve středověku a novověku výroba vibrátorů kvetla, i když pruderie doby nedovolovala příliš tyto „samošuky“ vytahovat na světlo světa. Odborně se tyto ze dřeva, mramoru, kovu či slonoviny vyrobené nástroje nazývaly „diletto“, tedy rozkoš. Odvozením vznikl i anglický název dildo. Že mnohdy šlo o řemeslněumělecké dílo dokazuje, že dvě dilda z období před Francouzskou revolucí byla nedávno vydražena jistou anglickou aukční síní jako vhodná investice .

V době středověku a raného novověku byly tyto pomůcky veřejně deklarovány jako zdravotnické pomůcky pro léčbu ženské hysterie. Léčba hysterie drážděním pohlavních orgánů byla doporučována v lékařských knihách již od 15. století. K léčebné kůře byly používány nejen erotické pomůcky, nýbrž hysterie byla léčena i praktickým výkonem lékaře manuálně.

Velké množství hysterických žen, vysoký zájem o léčbu a časová náročnost zákroku byly příčinou toho, že zaneprázdnění lékaři vyvolali potřebu mechanizace a automatizace tohoto léčebného procesu. A tak se vědeckotechnická revoluce a 19.století jako „století páry“  zapojily do řešení tohoto procesu.

První mechanické vibrátory z roku 1869 byly poháněny párou, která byla přiváděna k přístroji na bázi pístu z vedlejší místnosti z kotle, který obsluhoval topič. Přístroj byl tedy pochopitelně statický a ženy na  léčebnou kůru, která je zbavovala příznaků hysterie, tedy bledosti, tiků, podrážděnosti, nenálad a nemravných představ, musely k lékaři docházet.

Pokrok nastal zhruba o dvacet let později, kdy k pohonu vibrátorů byla použita elektřina, spalovací a výbušný motor či setrvačník. Do přechodné kategorie přechodu mezi manuálním a mechanickým pohonem patřil i onen „onanienapparát“ z úvodu vyprávění.

Miniaturizací pohonu se stal aparát přenosný, což přispělo k značnému rozšíření mechanické samoléčby mezi ženskou populací. Rozšířením těchto masážních přístrojů také prasklo, že „léčba hysterie“ v podstatě kamufluje sexuální neukojenost a manuální léčebný zásah lékařů při terapii hysterek byl ze společenských důvodů nahrazen psychoanalýzou.

Zájem o vibrátory však neopadl a tak se vyráběly a prodávaly dál, ať již maskoványy za masážní přístroje na univerzální použití, či přímo deklarovány jako erotická pomůcka. A tak je tomu prakticky dosud.

A jak tomu bylo v našich krajích? Historicky patrně stejně, jako ve světě. Vždyť i onen zázračný aparát, který přinesl Francin své Maryšce ve filmu Postřižiny, je za masážní přístroj kamuflovaný originál „samošuk“.

Úpadek dostupnosti vibrátorů u nás nastal po únorovém vítězství pracujícího lidu, kdy se jak naše společnost, tak naše ženy soustředily na budování těžkého průmyslu, což se projevilo nedostatkem výrobků spotřebního průmyslu na našem trhu. A tak se české ženy musely spokojit se šikovností zlatých českých ručiček a s výpomocí tuby březového šamponu, tehdy velmi oblíbeného zvláště pro jeho obal ve tvaru zaoblené ampule standardní velikosti  vyrobené z na omak příjemného plastového materiálu s reliéfním nápisem.

O něco později, někdy v sedmdesátých letech se objevil na trhu „masážní strojek“ s dvěma nástavci v koženkovém obalu, poháněný dvěma bateriemi typu „velký buřt“. Televizní reklama pana Vajíčka se snažila národ přesvědčit, že přístroj s nástavcem falického tvaru, kterým si na obrazovce figurantka přejížděla po obličeji, slouží opravdu k vyhlazení vrásek. Marně. K čemu byl v kazetě druhý nástavec, reklama neuváděla. Asi ho nikdy žádná ze šťastných majitelek tohoto podpultového zboží nepoužila.

Jelikož jsme v rámci pracoviště tímto masážním strojkem obdarovávali své spolupracovnice k významným životním a pracovním jubileím, měl jsem možnost vidět ho v akci. Tedy jen „na sucho“.  Po otočení spodní poloviny přístroje začal vrčet a poskakovat po stolní desce. Tak jsme ho s kolegy raději vypnuli, abychom ho nerozbili.

A teď se konečně dostávám ke sdělení, proč se v češtině říká, a to výhradně v češtině, těmto přístrojům „robertek“.

Někdy v sedmdesátých letech přinesly noviny,buď Zemědělské, či Práce, tuto soudničku:

Jakási manželka pracovníka zahraničního obchodu kadeřnice v domácnosti přijímala ve svém domě často dámské návštěvy, čímž vzbudila podezření důchodce ze sousedství, že v domě ona dáma ony dámy kadeří, čímž nedovoleně podniká. Oznámil to tedy na Veřejné bezpečnosti a ta na paní uhodila. Paní se pod tlakem vyšetřovatelů doznala, ale nikoli k podnikání v oblasti kadeřnictví, ale v oblasti komerční erotiky.

Manžel, který byl neustále na cestách, obdaroval manželku v kapitalistické cizině zakoupeným vibrátorem, který ho měl v době jeho nepřítomnosti zastupovat v manželském loži. Manželka s ním byla spokojena, svěřila se kamarádkám a začala jim vibrátor půjčovat. Zájem rostl, manžel tedy dovezl vibrátorů více a manželka začala vibrátory pronajímat na komerční bázi. Protože se bála pouštět vibrátory z domu, měla na podnikání v domě vyhrazené místnosti. A bylo z toho nedovolené podnikání. Při domovní prohlídce našli příslušníci Bezpečnosti několik přístrojů funkčních a několik rozbitých. Jak prohlásila majitelka, rozbily je zákaznice svojí bezcitností, když hnaly „robertky“dlouho na plné otáčky. Proč „robertky“? Manžel se totiž jmenoval Robert.

 

Robertkům vše nejlepší k jejich dnešnímu svátku.

Jirka B.