Co mi hlava nebere !?

07.10.2018 16:25

Co mi hlava nebere

Když jsem v posledním blogu, který jsem napsal před více, než 10 dny naznačil, že tento blog bez diskuze asi přestanu psát, zaskočil mne nárůst čtenosti na počet otevření stránek v hodnotách více, než tisíc denně. Nevím proč, nejspíše si někdo začal stahovat mé články, aby je zachoval sám sobě, ev. potomkům do vínku. No, tak si své články necením ani sám. Diskuze sice trvale žádná, ale když po tak dlouhé době nepsaní a tudíž nemožnosti čtení něčeho nového se čtenost drží stále v hodnotách nad sto individuálních návštěvníků a dokonce stoupá ( 4.10. 110 unikátních návštěv a otevřeno 352 stránek, 5.10. 116 unikátních návštěv a otevřeno 518 stránek, 6.10. 142 unikátních návštěv a 644 otevřených stránek),nejsem nelida, abych tu čtenářskou abstinenční kocovinu trýznitelsky prodlužoval. A proto píšu tento článek o tom, co mi hlava nebere.

Hlava mi nebere to, co jsem uvedl v předchozím odstavci. Proč jste lační čtení a neschopní aktivně reagovat. Je cosi shnilého v čtenářské obci. To je první sdělení, co mi hlava nebere.

Dále mi hlava nebere způsob myšlení a projevu některých samozvaných „morálních etalonů“ naší společnosti. Fakt jsem nevěděl, zda se mám smát, plakat, či zuřit, když jsem slyšel toto vyznání, cituji : „Filmy jako „Můj brácha má príma bráchu“ tehdy dávaly lidem jaksi určitou sílu k úsměvu a určitou sílu k tomu, aby tu dobu přežili.“.( https://www.lidovky.cz/kultura/video-ve-filmu-muj-bracha-ma-prima-brachu-zastupovali-hrusinskeho-profesionalni-jezdci.A180925_105648_ln_kultura_jto video čas 1:55).

Jan Hrušínský, který se staví do role toho nejryzejšího obhájce svobody a demokracie, hovoří o době vzniku tohoto filmu jako o strašné době a o sobě jako o její oběti. Vlastně o sobě, jako o hrdinovi, který svojí tvorbou dával lidem sílu k přežití oné ukrutné doby. Ale pozor! On nebyl ani oběť, ani hrdina oné doby, on byl její tvůrce. On v té „strašné době“ natáčel filmy, inscenace a hrál v divadle. Natočil v té „příšerné“ době normalizace více, než 60 filmů, televizních inscenací, seriálů, hrál v politicky angažovaném Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého. On dělal onomu režimu stafáž a ten režim ho za to velmi dobře živil.

V době natáčení filmu MBMPB v roce 1975 jsme bydleli asi 5 ulic od sebe, on v prvorepublikové vile v luxusní lokalitě Na Květnici, já v jednopokojovém bytě 35 m2 spolu s pěti dalšími členy rodiny ve středostavovském činžáku. On v tom roce jistě neměl malý honorář za dva filmy, já nastupoval jako vysokoškolák do prvního zaměstnání za 1450 Kčs měsíčně.

Ale mně nevadilo na režimu nějaké materiální strádání. Vadilo mi, že nám režim lhal, nutil nás lhát a dělal z nás hlupáky. A jedna z pák, kterou nás režim nutil, byla kultura, kterou dělali a tím s režimem kolaborovali právě umělci , včetně Jana Hrušínského. Proto hloupé výroky (viz výše) považuji od Jana Hrušínského jen a jen za kamufláž jeho vlastního špatného svědomí. Hlava mi nebere, že se nestydí.

Mimochodem jednu technickou poznámku. Na půli cesty od Hrušínských vily k našemu činžáku ordinoval a byl ošetřujícím lékařem mé dcery na dětském středisku sympatický MUDr.Karel Bečka, který byl autorem námětu filmu ve své zdravotně osvětové povídce Hra na muže z knihy Sedm příběhů pro padesáti až devadesátiprocentní muže. A pro ty, kteří neznají obsah toho lidem socialistický režim přežít umožňijícího filmu, jde o to, že se nezralý vyučenec Jan Hrušínský uprcl a přivedl do jiného stavu středoškolačku Libuši Šafránkovou.

Hlava mi nebere proč bych měl normalizaci přežít právě kvůli tomuto filmu.

A nakonec mi hlava nebere vitalitu ryby karáska. V rámci přístavby našeho domu jsme dospěli do fáze, kdy přístavbu napojujeme na stávající kanalizaci. Byl jsem proto nucen po mnoha letech vypustit bývalou betonovou žumpu, kterou snad dvacet let používáme jako jímku na dešťovou vodu a vyčistit kaly a sedimenty, které dešťovka do jímky nanesla. 

Asi týden byla jímka vypuštěna jen s třícentimetrovou vrstvou blátivého kalu na dně. Když jsem bláto vyhrnoval a lopatou nakládal do kýble k „vyfárání“, najednou se začalo bláto mrskat a já v něm našel asi patnácticentimetrového karáska. Kdysi asi před deseti, nebo třinácti lety jsem do jímky vypustil pár karásků. Některé jsem tenkrát v zápští vylovil zpět, někteří uhynuli. Tím jsem tehdy považoval "Akci karásci" za vyřízenou. Jeden mi tenkrát patrně unikl a tu dekádu přežil. Sám, jen s potravou, kterou mu dešťovka přinesla. Zatím jsem ho pustil do bazénu, kde vesele rejdí a čeká, až ho vypustíme někam do rybníka. 

Hlava mi nebere, co je to za vitalitu, která umožnila karáskovi takovou dobu a takové podmínky přežít.

Jirka B.

 

Diskusní téma: Co mi hlava nebere !?

Diskuse

Zdeňka | 15.03.2020

Děkuji, že jste zmínil úžasného lékaře Bečku.Vyborny lékař,který moc pomohl mě dceři.

Diskuze

Petr Vašek | 08.10.2018

Ahoj Jirko.
Nevím proč nechtějí diskutovat jiní, ale asi vím proč nediskutuji já.

Tvé články jsou zajímavé a čtivé. Jsou inteligentní a nabádají k přemýšlení. Hluboká znalost popisovaných skutečností o kterých píšeš, dokládáš argumenty těžko vyvratitelnými, a nebo těžko ověřitelnými. Dané téma je tak stoprocentně vyčerpáno.

Nasadil jsi zkrátka vysokou laťku a vrozená předposranost nezpůsobit si ostudu před čtenářským publikem, brání k rozvinutí takové normální hospodské diskuze.

Proto je asi hodně čtenářů a málo diskutérů.

Zdravím
Petr

Re: Diskuze

Jarka Jarvis | 08.10.2018

Petře, z plna hrdla se bráním té předposranosti, a obavy z ostudy! Já například diskutuji pouze když mě něco kopne, což už jsem tu kdysi psala. Jenže to je málokdy, protože s Jirkou B. buďto souhlasím, nebo není co dodat (no dobře, a ještě přiznám lenost). Tady opravdu nejde o schopnost nebo neschopnost aktivně diskutovat; diskuze přece není povinná.

Re: Re: Diskuze

Jirka B. | 08.10.2018

Děkuji, paní Jarko, za reakci a příspěvek.Samozřejmě, že diskuze není povinná. Ale jistě by mne, coby autora potěšila. I když Vy jste jedna alespoň občas diskutující, což si považuji.

Re: Re: Diskuze

Petr Vašek | 09.10.2018

Paní Jarko, dobrý den.

Ta "předposranost" byla samozřejmě nadsázka.
Vy jste ale ve svém příspěvku velmi výstižně objasnila tu "nediskuzi", když jste napsala: ",,, s Jirkou B. buďto souhlasím, nebo není co dodat ..."
Já to cítím podobně.
O čem potom diskutovat?
Zdravím
Petr Vašek

Re: Re: Re: Diskuze

Jirka B. | 10.10.2018

Vnutím se do diskuze mezi Vámi dvěma. Z napsaného vyplývá, že mé články uvádějí hotové vyargumentované názory, ke kterým nelze, nebo není potřeba nic dodávat. O vyargumentovanost názorů se usiluji, neboť si myslím, že to je podmínkou kvalitní diskuze. Přesto si myslím, že je zde prostor k přinášení oponentních názorů, taktéž argumentačně podložených. Naše společnost je rozdělena na dva názorové proudy a já zastávám dosti vyhraněně jeden z nich. Kde jsou stoupenci opačných názorů? A že předkládám již hotové názory? Proč tedy nepřišly reakce třeba na tuto mnou položenou otázku? Cituji : " Proto se chci zeptat pamětníků a účastníků roku 1968 zcela otevřeně a přímo: Chtěli jste v roce 1968 v ČSSR reformu socializmu, nebo jste chtěli jeho odstranění a nastolení normálního standardního kapitalizmu?"
Tady bych zrovna podpořil tu argumentaci o mlčení jistou předposraností.

Více zde: https://karel-blog.webnode.cz/news/byla-argumentace-okupantu-o-kontrarevoluci-v-cssr-pravdiva-nebo-nebyla/

Re: Re: Re: Re: Diskuze

Petr Vašek | 10.10.2018

Jirko, v tu dobu (a to zdůrazňuji - v tu dobu), nikdo nechtěl kapitalizmus. Každý rozumně uvažující člověk tehdy věděl, že zásadní odklon od socializmu možný není a proto byli lidé nadšení alespoň z myšlenky socializmu s lidskou tváří. Já to cítil také tak. Z dobových záběrů je patrné, že nadšení nebylo povinné, ale upřímné. Z časového úhlu pohledu se to dnes může zdát naivní, ale lidé za tehdejší vládou opravdu stáli a většinově ji podporovali.

To jsem zažil ještě jednou, na počátku budování polistopadového kapitalizmu, kdy lidé byli také ochotni si "utahovat opasky".

Do konce svého života už asi žádné podobné masivní nadšení nezažiji. Osobními nadšeními se nešetřím. Jsem nadšen například z toho, jaký máme krásný podzim.

Zdravím
Petr

Re: Re: Re: Re: Re: Diskuze

Jirka B. | 10.10.2018

Asi jsem nebyl rozumně uvažující člověk a onu "reformu" socializmu jsem považoval za jakýsi první kamuflážní krok k destrukci socializmu nejen v ČSSR, ale postupně i v ostatních socialistických státech. Ona "reforma" socializmu v oblasti společenské znamenala zrušení cenzury a možnost vycestovat do kapitalistické ciziny, což byla cesta k zvýšení rozhledu a informovanosti společnosti, v oblasti ekonomické to byl posun k možnosti soukromého podnikání. A pod tlakem informační a ekonomické konkurence by "třetí cesta" neobstála. Ostatně se domnívám, že "Pražské jaro 1968" nebyl projekt reformních komunistů, bylo připravováno západními tajnými službami někdy od roku 1958 (Expo Brusel). Tehdy začal "obdiv" k československým schopnostem, který měl ve společnosti vyvolat snahu se vrátit do lůna vyspělého západu. Ať se jedná o "novou vlnu československého filmu", vytváření popularity K. Gotta v Las Vegas a v NSR, včetně jeho reprezentace Rakouska na VC Eurovize. V podstatě se dělo to, co je komunisticky propagandisticky zachyceno v díle Bílé linky seriálu 30 případů majora Zemana. Dodnes simnoho lidí myslí, že L. Armstrong dělal v roce 1965 brigádu v Lucerně ze sympatií k lidu ČSSR za pakatel. Celé to bylo placeno CIA, jejímž byl Armstrong agentem a objížděl s dobře placenými propagandistickými koncerty svět (nejdříve Jižní Amerika, pak Evropa a později Asie), aby skrytě propagoval politiku USA a dokazoval (a to je oficiální zdůvodnění orgánů USA), že Američané nejsou rasisté, jsou také báječní kulturní lidé a že se v kulturnosti alespoň vyrovnají občanům SSSR.
To, že Pražské jaro byla západními rozvědkami řízená destrukce socializmu, nikoli reforma, o tom svědčí prohlášení Brzezinského, že USA ani nenapadlo intervenovat proti okupaci ČSSR v srpnu 1968, neboť nebylo v zájmu USA, aby se nějaká reforma socializmu ukázala životaschopná.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Diskuze

Petr Vašek | 11.10.2018

Hned v úvodu jsem zdůraznil, že popisuji dobu pražského jara.
Po nastolení "třetí cesty" by možná nějakou evolucí mohlo dojít ke změně. Ale otázka zněla co jsme si přáli v roce 1968.
Možná že jsi viděl dál než ostatní, ale většinový názor to rozhodně nebyl.

Je hezké po tolika letech uvažovat o tom, co by bylo - kdyby bylo.
Je pořád krásný podzim a to je podstatné.
Zdravím
Petr

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Diskuze

Jirka B. | 11.10.2018

Samozřejmě, že je pozdě bycha honiti a dohadovat se, co bylo před 50ti lety. Ale spíše, než se dohadovat o tom, co chtěla většina, šlo o to, že na otázku, co kdo očekával, odpověděli v diskuzi ze stovky čtenářů tři lidé.
Jinak mne těší, že je krásný podzim, ale nějak ho nemůžu užívat, neboť mne týrá nějaká viroza, mám teplotu, z nosu mi teče jak z hydrantu, hlava bolí, mám bronchitidu, kašlu, až hrudní a břišní svaly dostávají křeče, což je obzvláště protivné v kombinaci s tím, že před měsícem jsem spadl s lešením a dosti bolestivě jsem si pochroumal vlastními koleny vlastní žebra. Takže musím rušit a omezovat naplánovaný program a trochu absentovat na stavbě, takže si připadám jako parazit. Ale snad už to bude lepší.

1 | 2 >>

Přidat nový příspěvek