Co má společného socialistický režim s tím, že se patnáctiletá Zuzanka styděla kupovat prezervativy?

06.05.2019 18:10

Ještě jednou se dnes vracím k psaní. Zaujal mne na idnesu blog s názvem "Vložky a prezervativy za dob vlády jedné strany". Obsahem článku je potřeba autorky se pochlubit poněkud časným zahájením pohlavního života, dále  se pochlubit, jak mazaně za totáče vyřešila problém s nákupem prezervativů a také pohanit socialistický režim za dyskomfortní a nedostatkové dámské hygienické vložky. 

Píšu z několika důvodů. Jednak proto, abych se zeptal, co společného měla vláda jedné strany s nechutí, studem a neschopností patnáctileté  Zuzanky opatřit si na své předčasné (ale proti gustu žádný dišputát) sexuální avantýry prezervativy, dále proto abych opravil některé faktické omyly v diskuzi, a v neposlední řadě se podivil nad současným tematickým zaměřováním pisatelčiných článků.

Myslím si, že odpor k nákupu prezervativů v místě bydliště nebyl nedostatek socializmu. Spíše to byla chyba předčasného zahájení sexuálního života. To bylo dost nerozumné, byť to pisatelka obhajuje láskou a vášní. Myslím si, že možná byla tělesně zralá, rozhiodně ne psychicky a sociálně. Vzhledem k tomu, že  selhání u prezervativu dosahuje asi 1% vyvrcholených styků, měla ona holčina docela štěstí, že neskončila před "socialistickou" interrupční komisí.

Jinak i za socializmu byl prezervativů dostatek.

Osobně jsem jich nakupoval velká balení po 3000 kusech v jedné drogerii opakovaně. Poprvé to vzbudilo rozruch, pak jsem vysvětlil, že prezervativy rozdáváme v rámci zdravotně výchovných přednášek o výchově k manželství a plánovanému rodičovství a prvenci infekce HIV a onemocnění AIDS pro žáky vyšších ročníků ZŠ a středních škol. Pak už mi je posílali rovnou z Hrádku Nad Nisou z Vulkánu, tuším, že zadarmo. Mé oddělení zdravotní výchovy, které jsem na OUNZ vedl, bylo v ČSSR průkopníkem v této prevenci a bylo v té době vlády jedné strany vzorem. Fakt si přičítám, že tento časný nástup široké prevence zachránil pár životů.

Co se nedostatečné kvality a občasně nedostatečné kvantity dámských vložek týká, je potřeba to brát  multi pohledově. Bylo to před čtyřiceti lety a za tu dobu se výrazně změnili materiálové a technologické možnosti. Specielně s vložkami sice zkušenosti nemám, ale myslím si, že i v "demokratickm západním světě" nebyly vložky takové kvality, jako nyní. Ale také v podstatné části světa a pro mnohé ženy i na tom "Západě" nebyly vložky dostupné vůbec.

Myslím si, že  o té opovrhované kvalitě mohou ženy hovořit až tehdy, kdy k nim dorazily ( postupem času, postupem technologií) vložky současné kvalitnější. Jinak si v té době na kvalitu nestěžovaly.

Co se kvantity týká, vložky většinou byly, občas  nebyly. Výpadky zboží byl základní rys socialistickho hospodářství. Příčiny byly různé, od stolu plánovaného hospodářství, přes nedostatek směnitelných prostředků na nákup bavlny,byly monopolní výrobci a jejich vysoká zranitelnost, atd. Bavlna na normální vatu byla strategická surovina s omezeným dovozem, proto se vyráběly vložky z tvrdé buničité vaty z buničiny, na výrobu které zde bylo několik továren. Byla, ale byla tvrdá. Těch továren na tu buničinu bylo v ČSSR několik, teď zbyla jedna a buničinu  a výrobky z ní dovážíme. No a když vypadla výroba buničiny (nedostatek dřeva, které se vyváželo, nedostatek buničiny, která se vyvážela, nebo z důvodu havárie výroby, pak dočasně vložky nebyly. Ale pak se vložky bastlily podomácku, nebo se hledala náhradní řešení. Např počátkem sedmdesýtých let studentky zdravotní školy v Teplicích na prvomájovém průvodu skandovaly: "Není vata, nejsou vložky, co si dáme mezi nožky?" A chlapci z průmyslovky skandovali odpověď:" Kdopak to tam huláká, dejte si tam (a teď nevím, asi volali) čmeláka!" Takže se řešení jako vždy našlo.

Co se týká oněch manipulací v diskuzi o tom, že vložky nebyly z důvodu požáru v Harmasanu (správně v Harmaneckých papierňach), to s vložkami a jejich nedostatkem nesouviselo. V Harmanci se vyráběl Harmasan, což byl toaletní papír Pokud tedy někdo používal jako vložky Harmasan, tak byl zcela mimo mísu, lépe řečeno, byl o dírku vedle.

A k  druhému omylu v diskuzi: jsou i jiné pohlavní nemoci, než je infekce HIV a onemocnění AIDS. A i u nich snižuje prezervativ riziko přenosu.

Tolik k onomu článku. Myslím, že spojovat nesnáze v blogu popsané s vládou jedné strany, je poněkud hodně zúžený pohled.

A nyní obecně  k celému blogovému působení autorky na idnesu. Kdysi psala, podle mého názoru, dobře a čtivě.Poslední dobou už bych to netvrdil.

Nevím, jestli chce dosáhnout blogera roku za každou cenu, ale poté, co vymazala serii monotematických článků o své práci , snaží se zaujmout poněkud bulvárně. Jak tématy, tak zpracováním. Blogy s prvoplánovou tematikou sexu, vyměšování, menstruace, či náznaků manželských vád, stejně, jako kýčovité exprese "z dolních šuplíků" se mi jeví divné, zbytečně sebeobnažující.

Nevím, zda je důvodem snaha zaujmout za každou cenu a tu blogerku roku urvat, nebo mylný úsudek, že geniové si mohou dovolit vše včetně ztráty obezřetnosti, nebo jsou to varovné příznaky omezení kontroly nad sebou samou. Trochu mi to všechno nějak nedělá dobře.I když jsme v dobrém kolegiálním blogerském vztahu už jen bývali, osobně nekomunikujeme a mohlo by mně to být jedno. Takže tak.

Jirka B.

www.youtube.com/watch?v=6qQ3B7JI-d0