Zemřel Harry Belafonte, tak trocho kmotr mé vnučky

27.04.2023 20:27

Zemřel Harry Belafonte, tak trochu kmotr mé vnučky.

Na začátku tohoto týdne zemřela jedna z hudebních legend, ve věku 96 let zemřel americký zpěvák, herec, producent a aktivista Harry Belafonte, zvaný „Král kalypsa“.

Ne, že bych truchlil a rval si žalem košili na prsou, ale přesto je mi to tak nějak pocitově líto.

Jeho písničky, byť hlavně v českých mutacích mi otvíraly cestu k populární hudbě někdy od mých 5 – 6 let a poslech jeho originál písní před více, než půl stoletím mně umožňovaly proniklat prostředníctvím kalypsa přes “železnou oponu“ do Karibiku. Alespoň v představách.

Pamatuji se, jak jsem asi v šesti letech kráčel na chalupě o prázdninách do lesa na houby a prozpěvoval jsem si „ můj ostrov plný krás, já vím, že se tam vrátím zas“ tak, jak ho z tranďáku zpívala Jarmila Veselá.

To jsem ještě vůbec netušil, že je to česká replika písně „Island of the Sun“, kalypsa, které v originále zpíval Harry Belafonte.

Harry Belafonte se narodil v rpce 1927 v Harlemu rodičům původem z Karibiku. Nějaský čas ho vychovávala Babička na Jamajce. Prošel II.světovou válkou jako voják, později vystudoval herectví a proslavil se jako zpěvák, herec, producen a také levicový aktivista a přítel M.L.Kpnga a J.F. Kennedyho . Mne nejvíce oslovil svými písněmi ve stylu kalypso.

Na své dětství na Jamajce vzpomínal písní „Jamaica Farewell“ . Jistě ji znáte, stejně, jako já z české verze skupiny Rangers.

Harry Belafonte si vzhledem ke svému repertoáru kvalitě písní a jejich interpretace získal titul „krále Calypsa“.

Kalypso je hudební styl, který vznikl někdy v 18. století na plantážích a zpopularizoval se ke konci 19. století na ostrovech v Karibiku, konkrétně na Trinidadu a Tobagu, odkud se rozšířil po karibských ostrovech jako hudba a písně, kterými potomci afrických otroků provázeli své karnevalové slavnosti. Má charakteristický rytmus, výrazné bubny, to vše vycházející z původních afrických kultur, zpěv je doprovázený výkřiky, tanečními kreacemi a dramatickými výstupy. Hlavní hudební linii drží zpěv, která je mírně doprovázený trubkou a kytarou. Bubny bývají též doplňovány tradičně používáním pánví a jiného kuchyňského nádobí.

Jako etalon kalypsa uvedu jednu z nejslavnějších písní Haryho Belafonta „Banana Boat Song (Day-O)“ .

Harry Belafonte ale prokázal, že je schopen uzpívat i jiné žánry, například muzikálový a takřka operní, když hrál a zpíval seržanta Joea ve filmovém muzikálu Carmen Jones. Ale zvládal i pop, country, a také huapangu v mexickém stylu „Cu cu rucu cu Paloma“ 

Musím říci, že někdy do konce 60., či do začátku 70. let jsem znal více méně ty písníčky, ale neznal jsem až tak jejich interpreta. Tehdy jsem potkal elpíčko s názvem „Harry Belafonte – Calypso“ a vše se propojilo.

Takže na ukázku třeba píseň "Dolly Down" .

A teď vysvětlení toho skoro kmotrovství mé vnučky, o kterém se zmiňuji v nadpise. Jedna jeho písnička o tom, jak potkal na rohu dívku, která mu podala vodu, pak ho doprovodila domů a tam v polštáři našla veškeré jeho úspory na dům, které mu sebrala a utekla s penězi do Venezuely, takže on přišel o dívku, o peníze na dům a kvůli tomu i o přátele, se mi obzvláště líbila. Chtěl jsem, když se nám narodila dcera, pojmenovat ji po této dívce, potažmo písni. Manželka nesouhlasila a vlak přes to nejel. Když tato naše dcera měla dceru, tak nějak jsem tu myšlenku inputoval do hlav rodičů a ty vnučku pokřtili jménem Matylda. Předevčírem jsem Matyldě tuto písničku pouštěl a moc se jí líbila. Takže na závěr vzpomínání na Harryho Belafonta písnička „Matilda“.

 

Zdraví a přeje zdraví

Jirka B.