V motelu v Motole
V motelu v Motole ve fotelu na recepci sedí starý maturant, těší se na recepci.
Měli jsme pomaturitní sraz po 53 letech. Nikoli v motelu v Motole, ale ve Vodičkově ulici v Praze v restauraci.
Sešlo se nás tam asi 15. Někteří už zemřeli, někteří nepřišli. Scházeli jsme se od maturity celkem pravidelně v různých intervalech, většinou jsem se účastnil. Intervaly se postupně zkracovaly, „abychom se ještě stihli vidět“, teď mám dojem, že jsme se sešli už po roce. To víte, paměť přestává sloužit. Pamatuji se, co bylo před těmi 53 a více lety, ale jestli to bylo vloni, nebo předloni, to už si nepamatuji.
Scházeli jsme se hned po maturitě, tenkrát bylo tématem, „Co studuješ, s kým chodíš a co vojna?“.
Za pár let pak, „Co děláš, jsi ženatý, co manželka, máš děti?“.
Později „Podnikáš, máš barák, čím jezdíš?“.
A ještě později „Půjč mi brejle, nevidím na jídelní lístek, nemáte někdo kapky na žaludek?“.
A nyní už je to převážně o nemocech. „Máš ještě zuby, kolik jsi měl infarktů a mrtvic, kdo kde Tě o operoval a s čím?“.
A při brebentění každý jel po své myšlenkové niti, řešil své problémy a mnohdy se vzájemně linky diskutujících ani neprotnuly. A já si intenzivně uvědomoval, jak je mi dobře doma na zahradě, když mohu jen tak civět do zeleného a mlčet.
Fakt, když jsme se sešli, bylo vidět, že jsme sešli. A za ten rok překvapivě intenzivně. Hlavně kluci. Holky, alespoň ty přítomné, méně. Při příchodu ledaskdo pajdal, při rozhovorech měl kdekdo z dlaní trychtýř u ucha a zatím, co spolužačky odskakovaly na cigáro, pánové s prostatou na WC. Fakt to letos byl dost deprimující zážitek, alespoň pro mne. A asi bude hůř!
Snažil jsem se v přítomných vidět ty holky a kluky pohledem před půl stoletím, ale nějak už to nešlo. A přemýšlel jsem, jak nás vidí obsluhuijící personál. Asi jako skupinku poněkud problematických gerontů.
Přišel jsem na sraz předposlední, odcházel jsem první. Bylo mi tak nějak teskno, potřeboval jsem vypadnout, tak jsem se vymluvil na to, že si nemohu vzpomenout, kde jsem zaparkoval auto a musím ho pohledat, i když jsem věděl, že stojí u Centrotexu. Prošel jsem se pasáží Lucerna a Václavákem na metro. Už i ta místa v centru Prahy, kde jsem býval léta doma, mi byla cizí. Když jsem sešel dolů do metra, ani jsem nebyl rád, že už ho mám vzhledem k věku zadarmo.
Nevím, ale nějak těch více, než půl století na mne dolehlo. Ale příští rok, pokud dožiji, půjdu na sraz zase. A rád.
Zdraví apřeje zdraví
Jirka B.
Diskusní téma: V motelu v Motole
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.