Upřímná pieta, nebo pokus o provokaci?

19.11.2015 10:24

Upřímná pieta, nebo pokus o provokaci?

Společností hýbe aféra, kdy je prezident M.Zeman, potažmo Blok proti islámu napadán a šikanován pod záminkou, že zabránili studentům položit květiny k pamětní desce. Mimochodem, nevím ke které, na místě samém jsou hned dvě, jedna „prezidentská“ a druhá účastnická se vzpomínkou na rok 1989.

17. listopad byl v roce 1940 vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva na paměť německých represí proti českým studentům. Příčinou, nebo spíše záminkou uzávěře českých vysokých škol,  k popravám a internacím byla demonstrace při pohřbu medika Opletala, který zemřel na následky zranění z demonstrace u příležitosti 28.10.1939.

Albertov se stal symbolem místa, neboť odtud byl vypraven Opletalův pohřeb a zde začaly demonstrační projevy.

U  příležitosti 50. výročí  studentských represí v roce 1939 byla na Albertově uspořádána demonstrace, která byla začátkem tzv.Sametové revoluce.

Tím se stal 17.11. nejen Mezinárodním dnem studentstva, ale i Dnem boje za svobodu a demokracii.

Mimochodem, MDS byl poměrně zdiskreditován komunistickým režimem a demonstrace 17.11.1989 byla patrně součástí politického převratu o který se prostřednictvím STB pokoušela jistá část tehdejší politické věrchušky.

Vzhledem k uvedeným skutečnostem, kdy původních studentů z roku 1939 již asi není mnoho a ke skutečnosti, že Alberovské demonstrace v roce 1989 se neúčastnili hlavně studenti, ale celý věkový průřez populace, je usurpování si památky událostí 17.11. „studenty a akademiky“ poněkud tendenční. Rok 1939 nikdo z nás nezažil a rok 1989 pro mne, na rozdíl od těch, co si chtějí 17.listopad a Albertov přivlastnit, je můj vztah k 17.11.1989 osobní. Já tam tenkrát byl.

A nyní k letošnímu průběhu. Budu vycházet z osobní zkušenosti a z informací z mediálního spektra.

Na Albertov byla svolána demonstrace za svobodu a demokracii a na podporu prezidenta republiky soukromou osobou a místo demonstrace bylo řádně zamluveno. Na podporu prezidenta republiky účast na demonstraci doporučil také Blok proti islámu, neboť M.Zeman je jeden z mála politiků, který reflektuje většinový názor občanů republiky a nebojí se ho prezentovat.

A co se dělo na Albertově? Okolo 11ti hodin dopoledne dorazila na místo skupina akademických funkcionářů a studentů, doprovázena štábem ČT a několika aktivními exponenty protizemanovských demonstrantů ze skupiny Pražský Majdan a oMen.

Na místě probíhala bezpečnostní opatření k zajištění prostoru okolo tribuny, která prováděla Policie ČR a orgány ochrany prezidenta. Takové akce jsou pochopitelné, zažil jsem návštěvu Obamy, kdy byly zapečetěny kanály v Bubenči a část Bubenče a Dejvic několik hodin hermeticky uzavřena. A to nebylo tři dny po teroristickém hromadném útoku.

Část akademických funkcionářů byla do prostoru vpuštěna a své květiny položila a studenti byli slušně, leč nekompromisně vyzváni, ať své kytice položí prostřednictvím svých vybraných zástupců. To studenti, jejich nestudentský doprovod a někteří akademičtí funkcionáři za intervence štábu ČT odmítli a květiny „položili“ na chodník před  zátarasy. Je zajímavé, že ti v akci zainteresovaní akademici byli totožní s těmi, kteří proti akci na Albertově již předem projevovali otevřeně nevoli. Je zajímavé, že ve slupině a poblíž se v tuto dosti časnou dobu již nacházeli známí protizemanovští protestanti, kteří dávno věkem přerostli „studentské střevíčky“. Je zajímavé, že velmi se předem protizemanovsky  angažující pan děkan Gaš fotil celou situaci z okna své pracovny, fotky průběžně zavěšoval na sítě, kde si stěžoval, že je fakulta obsazena policisty v civilu.

Myslím, že každý normální , soudný, nekonfrontační a pietně naladěný občan pochopí, že existují určitá pravidla, která se, zvláště v demokracii, dodržují. I já jsem se mohl cítit omezen, když jsem nemohl sejít na Albertov od Karlova ani po jedněch schodech a musel jsem s opravdu bolestivě nataženým svalem jít na Albertov ulicí Ke Karlovu, Apolinářskou a Na Slupi, což je zhruba kilometr pěšky a po demonstraci čekat, až „nové“ albertovské schody znovu otevřou. Ale mně šlo o pietu a svobodu a demokracii, tak jsem respektoval policejní pokyny.

Kdo tam šel provokovat a vyvolávat konflikty, ten hledal a provokoval záminky.

Stojí celkem za poděkování policii, že situaci řešila klidně, leč neústupně.

Jinak po prověření a zajištění bezpečnosti prostoru byla demonstrace přístupná všem, v prostoru bezprostředně u tribuny byli účastníci podrobeni pochopitelné osobní kontrole a od určité vzdálenosti byl pohyb zcela volný, jen omezený opravdu zaplněným Albertovem.

Z výše napsaného si může každý čtenář odvodit sám, zda ona skupina údajně restringovaných studentů a akademických funkcionářů šla vyjádřit upřímnou pietu, nebo záměrně provokovat.

Jirka B.

P.S. O vztahu akademických představitelů k událostem okolo represí českých vysokoškoláků svědčí např. i historické neznalosti rektora UK Zimy o těchto událostech, který dle medií řekl "Ráno jsme byli u Hlávkovy koleje, odkud jsme následovně šli průvodem do Žitné ulice, kde byl zastřelen Jan Opletal a Václav Sedláček.". Ani Jan Opletal, ani Václav Sedláček nebyli v Žitné ulici zastřeleni, nýbrž tam byli při demnostracích a nepokojích 28.10.1939 postřeleni. Václav Sedláček zemřel v sanitce při převozu do nemocnice, Jan Opletal zemřel na posttraumatickou infekci pobřišnice později11.11.1939, tedy 14 dní po zranění , a to v nemocnici na Karlově náměstí. I takovéto nepřesnosti vypovídají o důvěryhodnosti protestujících akademiků. J.B.

Diskusní téma: Upřímná pieta, nebo pokus o provokaci?

skutečně tam bylo jen málo lidí?

matka | 19.11.2015

https://www.facebook.com/dlouhy.lubomir/posts/1130002370343204

Re: skutečně tam bylo jen málo lidí?

Jirka B. | 19.11.2015

Děkuji za odkaz,paní matko, ale nemám přístup na Facebook , nehodlám si ho dělat, tudíž je pro mne odkaz nedostupný.

Přidat nový příspěvek