Ten mozek je zvláštní zařízení

15.12.2017 09:51

Ten mozek je zvláštní zařízení. Fakt by mne zajímalo, jak a kam tam to všechno ukládá, jak to tam uchovává a jak to vybavuje.

Třeba tuhle psali, že umřela britská modelka Keelerová. Tedy bývalá, už jí bylo pětasedmdesát. Nevíte, kdo to byla Christine Keelerová? No přece ta, co na začátku šedesátých let šukala za rozvědku Sovětského svazu s britským ministerm lordem Profumem a v posteli z něj dolovala informace obranného rázu ohledně  VB a NATO. No a  Chruščev toho využil k výměně ministerského předsedy Velké Británie Macmillana zaWilsona  a ke zlepšení vztahů mezi Velkou Británií a SSSR.

Tak Kristína to má za sebou. A při tom, jako by to bylo včera. Seděl jsem v holičství pana Bělohlávka a četl jsem si erární Rudé právo. A najednou bum, vybuchl tenhle jeden z největších skandálů minulého století. A to Rudé právo o tom psalo i s fotografií.

Možná, že někoho překvapuje, že jsem se takovými věcmi ve svých jedenácti letech zabýval. No, zabýval. A nebyl jsem sám. Určitě pár mých spolužáků , stejně, jako já, si vedlo sešity, do kterých si lepilo výstřižky z novin, které se týkali důležitých událostí.  Například můj tehdejší v jedné lavici spolusedící spolužák a nynější místopředseda KSČM Josef Skála. Já měl jeden sešit o politice a jeden o sportu. Je docela škoda, že jsem je o pár let později vyhodil, bylo by to zajímavé, co mne tenkrát zaujímalo.

Většinu událostí mám osobně spojených s nějakou prožitou konkrétní příhodou. První „politická“ věc, kterou jsem si uvědomil, byly maďarské události v roce 1956. Pamatuji se, že jsem byl s rodiči na Václavském náměstí a tam naproti bance běžely světelné noviny. A naši je četli, bylo vidět, že jsou znepokojení a začali se mezi sebou bavit německy. To znamenalo, že nechtějí, abych věděl, o čem se baví. Ale já se zajímal a vyptával, tak mi situaci tak nějak zjednodušeně vysvětlili.

Smrt prezidenta Zápotockého z listopadu 1957 mám spojenou s tím, jak paní učitelka ve školce zdobila černou stužkou portrét státníka.

Nebo Patrice Lumumba. Pamatuji se, jak jsem se o jeho popravě v roce 1961 dozvěděl z rádia ve školní družině. Dnes už asi nikdo neví, kdo to Lumumba byl, nikomu už asi nic neříkají jména Mobutu, Čombe, či Kasawubu Ale tenkrát jsme tím žili. A nejen my, ale všechen „pokrokový lid světa“, všichni „dělníci, rolníci i pracující inteligence“ celého světa skandovali „Kasawubu má černou hubu!“, neboť tenkrát ještě nebyla politická korektnost a tak se mohly věci vyjadřovat tak, jak to lid cítil. Žádné „Kasawubu má černou duši!.“ Prostě hubu.

V tom samém roce vystoupila Albánie z RVHP. Tento akt mám spojený s aférou, kdy desetiletý Josef Skála před začátkem prvomájového průvodu na seřadišti oznámil řediteli školy, že nepůjde v průvodu, kde je v čele mezi vlajkami socialistických států nesena i vlajka Albánie, která zradila věc socializmu. A ředitel vlajku Albánie dal odstranit a Josef šel.

Kubánskou krizi v roce 1962 mám zase spojenou s tím, jak jsem ležel v posteli se zánětem středního ucha a v televizi odpočítávali dobu do začátku atomové války. A pak se mi vybavují fronty na ocet a prostěradla, která měla ochránit před radiací, které se tvořily před obchody, když jsem šel odpoledne na kontrolu k MUDr. Havlíčkovi na ušní do Nuslí.

V říjnu 1963 se přelila po sesuvu půdy vody z přehrady Diga del Vajont, smetla vesnici Longarone a v údolí Piavy. Pamatuji se na informace v italských novinách, které jsem viděl doma právě u jmenovaného nynějšího místopředsedy KSČM Pepíka Skálů. Už jsem byl dvakrát v Longarone a u přehrady a vždycky se mi vybavily ty fotky z italských novin.

Říká se, že si každý pamatuje okamžik, kdy se dozvěděl o smrti Kennedyho.  To byl listopad 1963. Já jsem si četl knihu Bezejmenná rodina od J. Verne, kterou jsem si v podvečer přinesl z knihovny a v devět večer mi to přišla maminka říci z vedlejší místnosti, kde to hlásili ve zprávách v rádiu. Mohl bych přesně nakreslit obraz toho, jak ležím na gauči s knihou a ona stojí v rámu dveří a říká mi o tom atentátu.

A tak bych mohl pokračovat. Požár Apollo 1 v lednu 1967,Strahovské události na podzim téhož roku, lednové plénum, pád Novotného, Pražské jaro 1968, srpen 1968, stockholmský hokej a vypálení Aeroflotu v březnu 1969, Američané na Měsíci, srpen 1969, Albertov 1989, útok na newyorská Dvojčata 2001 .

A mezi tím i potom spousty dalších globálních událostí, které mám zaznamenány prostřednictvím lokálního privátního prožitku.

Ten mozek je fakt zvláštní zařízení.

Jirka B.