Písničky z dob, kdy jsem toho měl více před sebou, než za sebou ( 7. pokračování)

24.03.2021 13:01

Písníčky z dob, kdy jsem toho měl více před sebou, než za sebou ( 7. pokračování )

V minulém pokračování jsem začal popisovat cesty, kterak se mohl zájemce o západní hudbu k poslechu dostat i v tehdejším Československu odděleném od zdrojů železnou oponou. Popisoval jsem, že tehdejší Československý rozhlas a televize celkem běžně v šedesátých letech vysílaly pořady se západní hudební náplní, což jsem dokumentoval vzpomínkami na Velkou cenu Eurovize.

Dnes bych chtěl připomenout další zdroj, který jsem v minulém úvodu do tématu opoměl. Byl to film.

Již jsem v některém z předešlých pokračování vzpomínal, jak na přelomu 50. a 60. let vysílali v ČST western „V pravé poledne“ neboli „High Noon“. A v něm zazněla píseň, kterou u nás později nazpíval Jiří Popper a minimálně ještě Waldemar Matuška. Obě české nahrávky vycházejí z učesanější verze Frankie Laneho. Já ale zařadím originální westernovou verzi z filmu „High Noon“, kterou pod názvem „ Do Not Forsake Me, Oh My Darling“ zpíval Tex Ritter.  Melodii pro kytaru, akordeon a vůbec první syntetitátor složil americký skladatel (filmové) hudby emigrovavší ukrajinský Žid Dimitri Tiomkin. 

Interpreta další písničky jsem již také vzpomínal. Je to Cliff Richard, který pár let před minule uvedenou písní „Congratulation“ zpíval ve filmu „Klub mladých“ spolu se skupinou The Shadows písničku „The Young Ones“.  Také tato píseň měla českou verzi „Krásná, vůbec nejsi krásná“, ale kdo ji zpíval, to už si nevzpomenu.

Někdy ve stejnou dobu jsem měl příležitost vidět dokumentární film o šestnáctiletém zpěvákovi jménem Paul Anka, kde zazněla i píseň Diana. K tomu vzpomínka. Před pár lety jsme s manželkou dostali lístky na koncert Paula Anky v Pakulu. Manželka nemá ráda „ Dajánu“, protože jí zlidověním považuje za odrhovačku. Ale já se těšil, tak se překonala a šla se mnou. Velký sál Kongresového centra byl plný gerontů věkem vhodných k věku zpěvákově. Trochu jsem znejistěl, zda jsem nepřemluvil manželku na nějaký "zombie" koncert „třetího věku“. A najednou to vypuklo. Objevil se Paul Anka (čti Polanka) začal zpívat a babči a dědové, včetně nás, odhodili berle, zapoměli na kloubní implantáty a začali křepčit. Anka zpíval, publikum tančilo a zpívalo s ním, pískot, jekot, aplaus, mexické vlny, kdybych chtěl malinko přehánět, tak napíši, že pódium bylo poseto spodním prádlem. I kotel u reprobeden byl. A my se ženou také. Úžasný večer, úžasný zážitek. Nezapomenutelné. Takže Paul Anka a „Diana“. 

Koncem „zlatých šedesátých“ byl u nás promítán také britský film „Panu učiteli s láskou“ se Sydney Poitierem v hlavní roli, jak jinak, než že učitele. A ve filmu " Panu učiteli s láskou" zpívala zpěvačka s močopudným jménem Lulu píseň „ To Sir, with Love“ 

V americkém romantickém filmu „Jestliže je úterý, musíme být v Belgii“ jsme měli v roce 1969 příležitost vidět a slyšet jednoho z nejznámějších hippie písničkářů té doby Donovana. Takže „ If it´s Tuesday, This Must Be Belgium“ a „Lord Of The Reedy River“.

No a teď vzpomenu dva filmy s Beatles. „Perný den“ uváděný u nás v roce 1965 a film „Help“,uváděný o nějaký rok později.

Takže „ A Hard Day's Night“ neboli „Perný den“ . 

a

„Help!“neboli „Pomoc!“

Koncem šedesátek, nebo začátkem sedmdesátek byl u nás promítán Bernsteinův muzikál „West Side Storry“. Film se mi líbil více, než verze nahraná na dvojalbu (tuším), které jsem si přivetzl z Maďarska. Jako připomenutí "West Side Story" jsem zařadil duet „Tonight“. 

Na další dva muzikály jsme si museli počkat až do revoluce, protože se v době normalizace u nás nepromítaly a jezdilo se za nimi do Polska, nebo Maďarska.

Prvním je muzikál „Hair“ z roku 1968, který natočil v roce 1979 Miloš Forman a v ČSSR byl uveden o 10 let později. Takže muzikál „Hair“ a píseň „Aquarius“ .

Druhým je filmové zpracování z roku 1973 muzikálu „Jesus Christ Superstar“. Ten pronikal do ČSSR hlavně přes Maďarsko. Přesto byl film málo známý a tento muzikál byl uveden v známost v Česku až takřka geniálním nastudováním v devadesýtých letech ve Spirále na Výstavišti. Takže „Jesus Christ Superstar“ a song „Jesus Christ Superstar“ 

A konečně je konec dnešního dost dlouhého pokračování, které jsem zaměřil na pronikání západní hudby za totáče skrze film. Opět zcela nesystematicky.

Zdraví a přeje zdraví

Jirka B.