Písničky z dob, kdy jsem toho měl více před sebou, než za sebou (5.pokračování)

07.03.2021 15:00

Písničky z dob, kdy jsem toho měl více před sebou, než za sebou (5. pokračování)

První vzpomínky z nejrannějšího dětství si vybavuji z doby do 2 roku svého věku. Seděl jsem u nás v kuchyni v dětské vaničce postavené na dvou židlých a rodiče mne koupali. Pamatuji si pohled na vysoká plynová kamna, která byla dokazatelně vyměněna za jiný nízký typ v době okolo mých druhých narozenin.

První „politickou“ vzpomínku mám z přelomu řijna a listopadu 1956. Jako čtyřapůlletý jsem čekal s rodiči na Václavském náměstí před bankou na trolejbus k nám na Pankrác a na druhé straně náměstí běžely pod střechou světelné noviny. Pamětníci asi vědí, o čem mluvím. Naši zprávy vysílané na světelné tabuli soustředěně četli a pak se mezi sebou začali bavit německy, což byl jejich způsob komunikace, když chtěli, abychom my děti nevěděly, o čem spolu mluví. Když jsem loudil proč, nějak rámcově mně vysvětlili, že jde o maďarské povstání.

První můj záznam existence rozhlasové stanice Svobodná Evropa pochází z roku 1959 a touto vzpomínkou už se dostávám k těm písničkám.

Byli jsme doma sami s tátou a táta poslouchal rádio. Se současnými zkušenostmi teď už vím, proč jeho poslech byl obtížný, signál měl špatnou kvalitu a kolísal, ale zase to nebylo tak neposlouchatelné, jak to bylo později. V rádiu hráli písničky, které se dost lišily od běžného repertoáru našeho rádia. Občas hudbu přerušovaly různé vzkazy, zprávy nebo znělka. Ve znělce se ozýval název stanice „Svobodná Evropa“.

Nejvíce se mi tenkrát líbila, nejvíce mne zaujala a také se stala mým prvním západním šlágrem, který jsem vzal na vědomí píseň Rocco Granaty s názvem „Marina“.

Pak jsme šli s tátou někam ven a já se začal táty před sousedy vyptávat, co je to ta Svobodná Evropa, kde hrají takové pěkné písničky. Takže mne táta nějak umlčel a pak, když jsme byli sami, vysvětlil mi, co a jak, a že o tom nesmím mluvit.

Ale já pak časem už začal písničky ze Svobodné Evropy poslouchat sám. Myslím, že hlavní hudební pořad byla nějaká hitparáda v neděli odpoledne a nějaký čas ji tenkrát uváděl emigrovavší jazzový basista a první manžel Evy Pilarové Milan Pilar.

Další písnička, kterou si pamatuji poprvé ze Svobodné Evropy byla písnička „Hallo, Mary Lou“ v podání Rickyho Nelsona.

Později jsem si LP desku Rickyho Nelsona i s touto písničkou přivezl jako takřka unikát domů z Rumunska

Je zajímavé, že vzhledem k tomu, že jsem věděl, že Radio Svobodná Evropa vysílá ze Západního Německa, měl jsem nějak podvědomě zafixováno, že písničky jsou zpívány německy. Teprve později jsem začal rozlišovat konkrétní jazyky, tedy zde italštinu, či angličtinu.

Z přelomu 50. a 60. let pochází také moje vzpomínka na třetí píseň, kterou mám spojenou s hudebním vysíláním Radia Svobodná Evropa, což je skladba Collonel Bogey March, kterou v té době oživil film „Most přes řeku Quai“.

Zde jsem s rozpoznáním jazyka neměl problém, neboť tato verze byla hvízdaná.

A to je z dnešního vzpomínání na písničky z dob, kdy jsem toho měl více před sebou, než za sebou, všechno. Ale jako hold písničce „Marina“ ještě jinou verzi, než je ta z životopisného filmu Rocca Granaty, kterou jsem uvedl v úvodu.

Zde je Marina v originál podání samotného Rocca Granaty samotného.

Zdraví a přeje zdraví

Jirka B.