Nenávidím rasisty stejně, jako Židy a černochy

02.10.2017 09:00

Nenávidím rasisty stejně, jako Židy a černochy

Tento rádoby vtipný „bonmot“, či spíše malmot byl kdysi lidovou reakcí na umělou, dosti pokryteckou a formální komunistickou kampaň proti rasizmu. Je stejně hloupý a pokrytecký, jako heslo „Hate free“, kterým současní dobroserové chtějí ze společnosti "eliminovat nenávist". Ono ani tak nejde o eliminaci nenávisti ve společnosti, jako o nenávistné prosazování hloupých sluníčkářských excesů za pomoci dehonestace svých nenáviděných odpůrců, které dobroseři chtějí znectít nálepkou nenávistníků.

Nenávist je normální a přirozená emoce, která je protipólem lásky na škále vztahů. Nebyla-li by nenávist, nebyla by ani láska. Zůstal by jen povolný jedinec bez emocí, snadno ovladatelný hnědozelený hybrid bez vlastní vůle a projevu.

Takže navzdory kampani „Hate free“ si svoji nenávist zachovám a stejně, jako oni mne, budu po zásluze nemít rád, či nenávidět ty, kteří ať z naivity, hlouposti, či prospěchu parazitují na této  nepřirozené a umělé kampani a škodí tím společnosti.

Kam pokračovat v dnešním „Pelé mele“? Je houbová horečka. Houby rostou a lesy jsou plné houbařů, kteří si užívají tento „lov chudých“. U nás v okolí sbíráme a máme jich tolik, že už jen promluvit o houbách vyvolává podobné reakce, jako reakce onoho gynekologa, který se v pondělí večer vracel po víkendové službě z nemocnice domů a zfackoval prostitutku, která ho zastavila a nabídla mu, že mu ji za stovku ukáže. Přesto jsme v pátek vyrazili na výlet na Křivoklátsko a i tam také zašli do lesa. No, našli jsme, i když u nás momentálně sbíráme a tam jsme hledali.

Při té příležitosti jsme zašli na oběd do pověstné Hospody u rozvědčíka v Nezabudicích, známé z povídek Oty Pavla. Znovu  jsem si ten příběh „rozvědčíka Fraňka“ nad dost drahým obědem oprášil a opět si uvědomil, jak se liší skutečnost, legendy a jejich umělecké zpracování.

Když už jsem nakousl ty „umělce“. Jak to, že nikdo nekvalifikoval Třískovu fatální exhibici na zábradlí a sochách Karlova mostu jako vandalizmus? Jsou snad lidé z uměleckého ranku nad zákonem? Nevím, zda by to prošlo řezníkovi, který by tam chodil „čerpat sílu“ před vepřovou zabijačkou, studentovi před státnicemi, či chirurgovi před obtížnou operací. Myslím, že nikoli. A při tom tito něco hmatatelného autenticky tvoří, zatím, co Tříska jen něco předstíral. Řezníka, studenta, lékaře. Každému stejným metrem.

Cestou  na Křivoklátsko tam i zpět jsme byli bombardováni předvolebními bilbordy  nejrůznějších politických stran. Říkal jsem si, že naši politici nabízejí docela užitečné věci, pokud budou zvoleni. Jen mi vrtá hlavou, proč už je dávno nenaplnili, když už tito léta vládli a vládnou. A zároveň ti samí politici nabízí i takové nesmysly, že je radost nad nimi zaplakat. Například „Konec levné práce!“. Každá práce má svoji cenu. Dobrá by měla mít vysokou hodnotu, tudíž i cenu Špatná práce je bezcenná, tudíž by měla být levná. Já to vidím u některých řemeslníků, kteří na naší stavbě namnoze stojí, kouří a pijí pivo za 180 Kč za hodinu. A pokud pracují, tak maximálně polovinu pracovní doby, tudíž pracují za 360 Kč na hodinu a to nemluvím o tom, že používají náš žebřík, naše kýble a naše nářadí. A já to musím trpět, protože řemeslníci nejsou. No, jeden už byl vyhozen, když dva dny moudře radil a třetí den se vytratil v deset do hospody a vrátil se  na šrot v půl čtvrté „ odejít ze šichty“. Takže žádný konec levné práci, ale spíše by se měli politici postarat o dostatek kvalitních řemeslníků, aby při vzájemné konkurenci jejich práce měla svoji cenu.

A co v dnešním „Pelé mele“ ze světa? No, třeba o demokracii v EU, kdy se španělská vláda snažila Kataláncům zabránit projevit se v referendu o vyhlášení katalánské nezávislosti. Policejní manévry, obsazování volebních místností a zabavování hlasovacích lístků, střelba gumovými projektily do davu. To je evropská demokracie? To jsou evropské hodnoty? Děkuji, nechci! Myslím, že my primitivní východoevropané bychom mohli být západní Evropě příkladem, jak se mohou v klidu dělit státy. A bude to potřeba, ve Španělsku není konec a přijdou na řadu i další.

To je dnešní „Pelé mele“ celé

Jirka B.