Navštivte Rumunsko, dokud je (Prolog)

09.09.2016 20:23

Navštivte Rumunsko, dokud je  (Prolog)

Cílem naší letošní dovolenkové cesty bylo, stejně, jako vloni, Rumunsko. Zatímco vloni jsme se zaměřili spíše, tedy velmi přibližně řečeno, na jihozápad a pobřeží od Konstance na jih, letos jsme směřovali, opět velmi přibližně řečeno, na severovýchod a pobřeží od Konstance na sever. Za devět dní jsme najeli 3808 kilometrů a podle připraveného itineráře jsme navštívili podzemní lázně s termálními prameny v maďarském Miškolci, projeli od Sikulů k huculům vysokohorským průsmykem Tihuta mezi Maramureš a Bukovinou, zamířili okolo posledního evropského leprosária do delty Dunaje, abychom tam v ni užili den exkurze na motorovém člunu, dále jsme pokračovali na dvě opuštěné mnohakilometrové pláže Corbu a Vadu, které patří mezi nejlépe hodnocené přírodní pláže na světě, odkud jsme přes návštěvu bahenních sopek a „měsíční krajiny“ u Paclele vyrazili do hor Bucegi, abychom kempovali v místech, kde občas někoho slupnou medvědi. Tam jsme navštívili klášter Lalomita a podzemní krasové jeskyně. Přes Sinaiu, Predeal a Brašov jsme zamířili do Turdy, abychom si prohlédli největší a nejkrásnější podzemní prostory v bývalém dva tisíce let využívaném solném dole. A potom už jsme absolvovali jen 1033km dlouhou denní etapu přes Oradeu, Budapešť, Bratislavu a Brno domů.

Viděli jsme na naší cestě nejen pár světových unikátů jak z oblasti kultury, přírody, techniky, ale potkali jsme i zajímavé lidi a měli jsme možnost užívat si Rumunsko, které se sice mění, ale globalizace ještě nestačila mnohé zničit. Proto ta výzva k návštěvě Rumunska, dokud ještě je. Možná za pár let to bude stejně unifikovaná země, jako zbytek Evropy.

A nebo také nebude vůbec. Další poznání, které jsem tam učinil, jsou militarizační aktivity v oblasti. Tanky převážené na podvalnících, vojáci cosi vykládající a nakládající na nádražích, vrtulníky včetně neoznačených amerických strojů Black Howk přelétající nad pobřežím, stíhačky nacvičující bitevní manévry na obloze, noční poplach v blízkých kasárnách. To vše v souvislosti se sousedstvím Ukrajiny a Ruska nedává dobrý pocit. Rumunsko si už jednou špatně zvolilo, s kým potáhne do války. Pak s velkými ztrátami chybu napravovalo. Doufám, že podruhé stejnou chybu neudělá.

Tolik tedy jako upoutávka na další díly, ve kterých se rozepíši podrobněji. Bohužel, nevím, jak zde vložit fotky. Takže to možná bude jen obrazově neilustrované povídání pro čtenáře s fantazií. Nebo se mi podaří nějak problém fotek vyřešit.Uvidíme.

Jirka B.