Keď níč, tak níč

10.12.2017 15:56

Keď níč, tak níč

Býval v době mé základní vojenské služby u našeho útvaru jakýsi major (tuším) Níč. Zrovna, když měl být vyhlášen cvičný poplach, měl službu. Zavolal ze své dévéťárny útvaru na telefon, aby informoval dozorčího roty . Tomu zazvonil na stolku telefon a tam se ozvalo : „Tu Níč!“. A dozorčí roty, záklaďák, který majora Níče neznal, reagoval:“ Keď níč, tak níč.“ A zavěsil. Ještě se to jednou opakovalo a pak vypukl bengál.

Zatím se „níč“ neděje, tak snad my budeme bengálu ušetřeni.

Možná za tím zdánlivým klidem může stát takový nějaký dopis:“ Lieber Ali, letos před Vánoci nezlob. Po těch loňských předvánočních vylomeninách mi klesly preference, takže bych Ti, kdybys letos opět zazlobil, nemohla po Vánocích nadělit žádné dárky. Deine Mutti“.

Evropská komise dává Česko k soudu, že neplníme kvóty přijímaných migrantů. Někteří naši politici vyčítají, že jsme měli zahrát habaďůru a dělat, jako že je chceme a prý bychom měli pokoj. Ale tady jde o princip. Zvláště, když už válka s IS je v Iráku a Sýrii u konce a tedy statut válečného uprchlíka i u většiny z té menšiny oprávněných už je bezpředmětný. Bát návratu by se měli jen islamisté. Z toho vyplývá, že ti, co zde v Evropě zůstávají, jsou buď „vyčůraní“ ekonomičtí migranti, nebo islamističtí váleční zločinci, skrývající se v Evropě před trestem, který jim hrozí doma. Takže pokud bude Česko odsouzeno k uprchlickým refundacím, nezbývá, než udělat ze sebe povolný hajzlpapír a platit, nebo se postavit Bruselu na zadní, a to až k úplnému vystoupení z EU. Uvidíme, co vláda.

A teď  v dnešním „Pelé mele“ k domácí politice.

Z mnoha projevů a reakcí těch politiků, kteří dostali v letošních parlamentních volbách přes krovky, se dá vyčíst, nebo přímo vyslechnout, jakou mají obavu z toho, že Babišův kabinet může být úspěšný a české společnosti prospěšný. Skrytě, či otevřeně lze pochopit jejich prohlášení asi následovně: „ Babišova vláda může reflektovat potřeby společnosti a ve svém populismu tyto potřeby společnosti plnit. A jak tedy budeme moci tuto vládu kompromitovat, když s ní bude společnost spokojená? Ten gauner Babiš dělá vše pro to, aby populisticky naplnil potřeby společnosti a my, ti praví demokraté a obhájci svobody“ budeme navždy odsouzeni do propadla dějin.“. Propadlo dějin je jiný výraz k odsunutí od koryt. No, uvidíme. Mně by tedy klidně potěšilo, kdyby byla společnost spokojenější, i když by vládl emeritní estébák, než kdyby se společnost bludně a bezcílně motala v politikářském kruhu těch samých samozvaných „obránců svobody a demokracie“,  co dosud.

Českou společností hýbe výpadek výkonnosti Gabriely Koukalové. Prostě Gábině to neběhá a národ truchlí, či se pře. Mně to nijak nevadí, nejsem ten, co se personifikuje tu s Kačenkou, tu s Gábinou a vůbec nejsem přesvědčen, že češství je vázáno na poskakování na Staromáku při hokeji. Mně na tom nejvíce zajímá ta časová souběžnost výkonnostního výpadku  Koukalové s politickým angažmá a se zahájením jejího boje proti dopingu (rozuměj proti Rusku). Možná ten boj proti dopingu vzala natolik osobně, že z toho ztratila výkon.

Když už jsme u toho Ruska: Rusko bylo kolektivně vyloučeno z Olympiády. Taková politická rozhodnutí už tady byla. LA 1976, Moskva 1980. Neprospělo to ani sportu, ani mezinárodní politice. Západ se chová hloupě. Sám sebe dostane v průběhu blízké budoucnosti do totální mezinárodní izolace.

A nyní k situaci v Sýrii. Situace se stabilizuje, problémy se řeší. Assad, ten krvavý řezník, má vysokou podporu obyvatelstva a do Sýrie se vracejí uprchlíci. Začíná ekonomická i společenská rekonstrukce státu. Kromě Assada tam má prý v Sýrii velkou sympatii Rusko, včetně jejich čečenských a ingušských policejních sil, které pokrývají nábožensky choulostivé oblasti. Naopak neoblíbený je militantní islám a USA. Jak píše z osobní zkušenosti novinářka Spencerová, sice kde a co je Česko, Syřané příliš nevědí, ale „hlavně, že to není USA“.

Mimochodem, ministr pro národní usmíření, což je člen umírněné opozice, řekl, že kdyby Západ syrskou vládu neignoroval, je syrská vláda nejen schopná, ale i ochotná informovat evropské vlády velmi konkrétně o tom, jací výlupkové se na jejich územích v Evropě skrývají. No, Evropa prý o spolupráci na téma boje proti militantnímu islámu v Evropě nechce kooperovat.

USA prostřednictvím Trumpa hodlá přemístit své velvyslanectví v Izraeli do Jeruzaléma a tak ho uznat izraelským hlavním městem. Pro mne to tak asi má být.

A nakonec informace o tom, že rakouský zpívající hermafroditně se tváříci simulant třetího pohlaví Conchita Wurst chce změnit image a předstírané deviace se vzdát. Už asi tolik ani k popularitě, ani výdělku ta přitroublá maska nevede. Nebo že by dostal rozum? No, není jediný, kdo uměle vydělává dojením přírodní anomálie. Třeba to bude začátek normalizace postoje společnosti k sexuálním a jiným deviacím a konec parazitického těžení z nich.

A pak, že“Keď níč, tak míč!“. Nakonec je z toho docela dlouhý článek.

To je dnešní „Pelé mele“ celé.

Jirka B.