Kdo se bojí, sere v síni (Koronareport 53.týdne kovidové epizody)

08.03.2021 12:16

Kdo se bojí, sere v síni (Koronareport 53. týdne kovidové epizody)

Když jsem na fakultě absolvoval vojenskou katedru a probírali jsme život zachraňující úkony, byl nám uváděn příklad, kterak absolvent lékař na posádce zachránil svým odvážným, rychlým a improvizovaným zákrokem  život zraněnému.

Jakýsi voják utrpěl devastující zranění obličeje, které mu ucpalo dýchací cesty a zraněný se začal dusit. Na blízku byl mladý lékař, odbývající si základní vojenskou službu. Když zjistil, že cesty nelze zprůchodnit, rozhodl se pro koniotomii, tedy protětí vazu mezi prstenci hrtanu a zajištění vytvořeného otvoru do hrtanu a průdušnice. Měl s sebou pouze kapesní nožík - rybičku a propisovačku.

Koniotomie je popisována jako život zachraňující zákrok, který je teoreticky snadný, ale také může přinést komplikace po zákroku. Teoreticky snadný neznamená prakticky snadný, zvláště, když ho dotyčný zná pouze teoreticky a je zde riziko pozákrokových komplikací. Na druhé straně byl dusící se voják.

Lékař našel odvahu, nabrousil tupý nožík o hranu schodů, proťal vazivo hrtanu, do otvoru vložil jako šalunk dutou část propisovačky, obnovil průchod vzduchu a zraněnému vojákovi zachránil život.

Mladý lékař musel volit, na jedné straně mohl zachránit rychlým improvizovaným zákrokem život, na druhé straně se mohl začít chránit výmluvami na nesterilní prostředí, na možnosti komplikací, na absenci nástrojů atd., atd., atd. Nesichroval se, vzal na sebe zodpovědnost a zachránil život.

Mnozí lékaři se bojí převzít osobní zodpovědnost a raději se sichrují, než léčí.

Toto si uvědomuji a vnímám v souvislosti se současnou epidemií kovidu, kdy jsou mnohdy „léky soudného dne“ odmítány s odkazem na chybějící certifikáty, a to dosti často chybějící jen z administrativních důvodů.

Vůbec výběr a povolování léků v souvislosti s kovidem jasně naznačuje, že výběr a povolování je vedeno nikoli zájmy medicínskými, ale ekonomickými, politickými, či osobními.

Rozhoduje prospěch skupin a jedinců zainteresovaných na výrobě, distribuci a použití, vše obalováno pseudodůvody. O zdraví a životy společnosti rozhodně prioritně nejde. A toto vše je u nás vázáno prvořadě na orgány EU a v druhé řadě na místní politické zastoupení. Tento stav mne nutí porovnávat současnost s minulým režimem.

A nyní statistika:

V minulém týdnu bylo prokázáno 84923 nových případů infekce Covid – 19, denně průměrně 12131,86 nových případů, což je vzestup na 102,94% stavu předcházejícího týdne, tudíž reprodukční číslo R=1. Epidemie oproti minlému týdnu takřka stagnuje. Smrtnost v souvislosti s kovidem je dlouhodobě stabilní na 1,65%. Tolik statistika.

Myslím, že na jasném zmírnění progrese epidemie se podepsala jednak striktní vládní opatření provázená jejich tvrdším prosazováním, jednak změna chování určité části populace, která si konečně uvědomila vážnost situace a strach ji donutil k dodržování preventivních pravidel.

Přesto stále část populace ve své nesmírné bezohledné hlouposti vědomě a úmyslně pravidla porušuje. Myslím, že jejich demonstrace tuposti se projeví. A projeví se i byť neúmylně nebezpečné chování těch, kteří se z nedostatku schopností si uvědomit riziko, vyrazili na procházku a sportování tam, kam se za stejným cílem vydaly i zástupy dalších. Je potřeba si uvědomit, že ne vše, co není zakázané, je bezpečné.

Situace okolo očkování je kapitola sama pro sebe. Takřka kolaps v organizaci, registraci, distribuci vakcin, v praktickém provádění vakcinace, v nedostatku vakcin na očkovacích místech a podobně, je ostudný. Stejně tak systém prezentace informací.

Také mne zaujalo, že Evropskou Unií vybraná vakcina AstraZeneca vyvolává velké množství otázek, co do množství i co do kvality. Zatím, co ruský Sputnik V , se kterým je naočkována spousta lidí ve světě, a to bez výraznějších reklamací, není v EU schválen, EU protéžovaná vakcina od AstraZeneca je zpochybňována v mnoha státech EU některými odborníky a pacienty odmítána.

Informace, že je pak některými státy odesílána do ČR jako humanitární pomoc, mi vyvolává vzpomínku na vyprávění mého chorvatského vzdáleného příbuzného, že když v roce 1995 dobyli Srbskou krajinu, tak v okolí Plitvických jezer byly sklady vojsk Srbské krajiny plné německých léků a zdravotnického materiálu s dávno prošlou dobou použití Ono se jak materiálně, tak „morálně“ vyplatí, než neupotřebitelné léky zlikvidovat, tak je pompézně darovat plebsu. Jo a kromě humanitárních zásilek prošlých německých léků tam prý také byla kvanta beden s českými cigaretami Sparta.

Takže, co dál? Dodržujte nařízení, usilujte se o ochranu před infekcí sami, usilujte o očkování a snažte se držet v optimizmu. To je ta kátkodobá činnost. Středně a dlouhodobě uvažujte o systémových změnách, které by vytvořily náš svět bezpečnější pro nás, a to jak pro jedince, tak pro společnost, tak i pro lidstvo. Nějaký výrazný posun v zájmu toho, aby lidstvo přežilo, je nutný.

Zdraví a přeje zdraví

Jirka B.