Pusto v diskuzi, kterou jsem nabídl jako prostor pro samoobslužnou základnu kolektivní tvorby společného Decimeronu, budí obavy, že všichni moji čtenáři, kterých počítadlo stále vykazuje denně něco mezi 300 až 400 unikátních jedinců, vymřeli na kovid a články čtou ze záhrobí, odkud není cesta na zapojení se, nebo alespoň reakci. No, nabídl jsem pomocnou ruku, jak si distančně uspořádat společenskou kratochvíli, avšak mí věrní čtenáři ji odmítli. Jak říkal major Járyn Šťastný na cvičení naší vojenské katedry " Já vám nabídl ruku a vy jste mi ji utrhli. Takže si vystupte z řady! No vy, vy v té zelené košili!".
Jste frustrovaní a deprivovaní? Zapojte se!
03.03.2021 18:17
Jste frustrovaní a deprivovaní? Zapojte se!
Lockdown, izolace, nedostatek kontaktů mnohé z nás trápí frustrací a deprivací. A to není dobré. Pokusím se Vám čtenářům nabídnout určité řešení, které by mohlo přinést zmírnění problémů.
Vzpomněl jsem si na Bocciaccův Dekameron, na sbírku novel, které vzaly svůj původ za podobné situace, také za situace karantenní izolace obyvatel Florencie za morové epidemie v polovině 14.století.
Sedm dívek a tři chlapci ubíjejí morový lockdown vyprávěním kratochvilných příběhů. Pokusme se si dlouhou chvíli, pocit ztráty kontaktů a nedostatek podnětů zpestřit sami. Já „vykopnu“ a možná, že někteří se připojí svým povídáním v diskuzi tohoto článku. A budeme se vzájemně zabávat. Napišme si takový malý, ale náš decimeron.
Začnu v duchu Dekameronu eroticky laděnými verši:
Co sním?
Potkal jsem já dívku snivou,
nabídla mi chleba s Nivou.
O takové dívce sním.
Dívku svedu, chleba sním!
No dobrá, dobrá, nepřehánějte to s obdivem. Když tedy jinak nedáte, tak další veršíky s erotickým nábojem:
Obžaloba Mistra Jana Husa na Koncilu Kostnickém
Mlaskla pusa.
A tak čapli
Mistra Jana Husa
při smilnění v kapli.
Ale to snad ne, takový potlesk si nezasloužím.Tak dobře, ještě jednu erotickou, ale poslední.
Odpověď Babinky Nerudové na pohlavní loudění Joachima Barranda
Můj milý pane Barrande,
s Vámi bych nešla na rande.
Asi bych od Vás byla bita,
kdybych rozšlápla trilobita.
Takže konec lascivností a nyní něco z manželského života.
499.vážné varování
Vzal jsem si na mušku
svou ženu Zlatušku.
Vzal jsem si na mušku
mou Zlatušku.
Zlatuška na mušce,
muška je na pušce.
Má milá Zlatuško,
dej si bacha!
Má milá Zlatuško.
Chachachacha!
A své básnění zakončím veršíky s příběhem. Před už mnoha lety se u nás v ulici konala v domě a na zahradě našich známých sousedů, kteří byli součástí kulturní a umělecké sféry, dotočná jednoho čechoameričanského pornoerotického filmu, děsné slátaniny, která se jmenovala Peklo v řetězech II. Česko-kanadský producent Lloyd Simandl pronajal objekt porevolučně zkrachovalého jezedáckého prasečáku v Milíně, nakašíroval tam jakoby komunistickou věznici, kterou jsem měl příležitost vidět a místo jezedáckých prasat tam v plytkém příběhu figurovaly kozy snaživých českých filmových hvězdiček, které trpěly perverzními choutkami lesbických komunistických bachařek. Kromě toho ochotného nahatého českého komparzu tam hrály i hollywoodské hvězdy, z nichž největší byla Brigitta Nielsen, bývalá manželka Sylvestera Stalloneho. A toto vše u nás v obci slavilo dotočnou.
Vraceli jsme se onoho večera odkudsi domů a u nás v kopci jsme cestou sbírali opilé umělce, kteří polehávali na asfaltu od hospody až k domu našich známých, kteří se umělecky na filmu podíleli a odváděli jsme padlé na sousedovic zahradu a ukládali, kam se dalo. Ráno většina umělců z Prahy a Ameriky zmizela, jen naši známí s kocovimou zůstali. Když jsme je dopoledne navštívili, byli tak zbědovaní, že se jich mé ženě zželelo a pozvala je na oběd s vydatným kuřecím vývarem a dietním vařeným kuřecím se zeleninou. A já při té příležitosti složil báseň, kterou jsem posléze i přednesl, čímž jsem na věčné časy zpřetrhal naše nerozborné přátelství. Báseň zněla:
Opila se teta Žanda*
a s ní celá její banda.
Nevstává a nevaří,
snad se někam přifaří.
Už se našla jedna svatá,
od naproti teta Zlata,
jenom strejda Jirka zuří:
„Sežerou nám nohy kuří!“.
*jméno aktérky bylo z pochopitelných důvodů pozměněno.
Takže to je historek konec, květinové i hmotné dary ukládejte na štelář.
Jo, když už jsme u toho vaření, dnes jsem sáhl do mrazáku po kapřích půlkách a uvařil jsem vlastní verzi maďarské rybí polévku halaszlé a kapra po mlynářsku s americkými brambory. Dobré to bylo.
V diskuzi očekávám, že se někteří přidají se svými rozpustilými historkami. Téma nechť je kratochvilně libovolné.
Zdraví a přeje zdraví
Jirka B.