proč píšete. Jestli je pro Vás důležitá diskuze, pak ovšem máte smůlu. Já například o diskuzi celkem nestojím. Pro mne je psaní zábavou, a zplozenými výtvory chci pobavit své čtenáře. Námětů je hafo; stačí se podívat, kam Homo sapiens kráčí. A Vy máte navíc výhodu, že "nevhodný" text Vám nikdo nesmaže.
Dilema
03.06.2023 00:12
Dilema
Ukončil jsem psaní pravidelných koronareportů. Bylo to poměrně jednoduché plnění tohoto blogu. Každý týden článek. Pohodlíčko a rutina s koncem epidemie skončila. Stojím před dilematem, zda s tímto blogem pokračovat, nebo jeho činnost po osmi letech ukončit.
Pokračování by bylo sice takové lepší, ale je to náročnější sám udržet jeho chod. Alespoň jednou týdně něco napsat, aby se udržela kontinuita. A jelikož píši sám, ač je čtenost poměrně slušná, diskuze je nulová, vše to leží na mně. A náročnější je to také proto, že léta beží, vážení a člověk už nemá tolik podnětů a zážitků, o ktreré by se mohl podělit.
Druhá možnost, která se nabízí, je ukončit psaní tohoto blogu. Bylo by to jednodušší, ale přece jenom jsem tu něco rozjel osm let držel v provozu a najednou by mi bylo líto přetrhnout tu šňůru. Psát bych měl kde a pohodlněji, přes své zaříkávání, že „už nikdy“, jsem začal diskutovat na Seznamu, Novinkách a spol., a to s poměrně slušnou reakcí, takže čas ubíjet mám čím, ale karel-blog piplám tak dlouho, takže ještě zkusím nějaký čas pokračovat.
Takže tento blog berte tak nějak, jako něco, co jsem zavěsil, abych našel sílu, inspiraci a odhodlání.
Zdraví a přeje zdraví
Jirka B.
Diskusní téma: Dilema
Re: Ono také záleží na tom,
Jirka B. | 07.06.2023
Paní Jarko, jsem rád, že jste si článek přečetla a zareagovala na něj. Proč píšu? Asi proto, že mám potřebu cosi sdělit, nebo se s něčím a s někým podělit. Je trochu rozdíl čas od času psát někam, nebo se v jednom snažit udržet chod blogu. To vyžaduje psaní takřka pravidelné, abych si udržel čtenáře a nepropadl do zapomenutí z liknavosti. A diskuzi považuji za určité oživení čtenářů jednak na lince autor - čtenář, nebo čtenáři mezi sebou. A opravdu už není tolik námětů, když jsem ve fázi "když běh se změní v chůzi a chůze v krok sun krok" a nebaví mne publikovat reportáže z čekáren u lékařů, či výsledky laboratorních vyšetření (to samozřejmě trochu přeháním, ale ...). Mám sice nějaký nový směr podnětů, neboť aktivně vozím vnučky a jejich kamarády na rugbyové tréningy a turnaje, ale koho by zajímaly pokroky ve zvládnutí rucku, či maulu u desetiletých dívenek, nebo výklad pravidel předhozu, či vysoké skládky?! No snad život něco přinese, či zalovím v paměti a snad bude co psát.
Jsem rád, že jste se ozvala a přeji Vám hodně zdraví a spokojenosti.