Demokratický blog
Demokratický blog
Dost čtenářů mých článků na tomto prostoru si zajisté pamatuje historii mého putování po blogových portálech.
Nejdříve mne vyhodili z BBLN, protože jsem neskládal povinnou úctu tamním koryfejům. Dokonce jsem si tam dovolil odhalit minulost několika z největších tamních „demokratických“ komunistobijců, například takového, co ve 14ti letech vstoupil na lampasáckou školu a podle svých slov toužil položit život v boji proti americkým imperialistům, aby později šéfoval jakémusi kulturnímu zařízení, kde propagoval socialistický způsob života. Další „hluboce věřící antikomunista“ neunesl, když jsem na jeho protikomunistické agitky kontroval informacemi, že , coby syn laureáta Ceny Klementa Gottwalda, kterou jeho otec získal za sochání komunistických symbolů, sám svoji uměleckou kariéru budoval na výstavách uměleckých děl k oslavě vedoucí úlohy KSČ.
Pak jsem byl jeden z otců zakladatelů dalšího portálu, který se jmenoval blog-kavárna. Mou představou bylo, že se v prostoru blog-kavárny budou moci svobodně a demokraticky silou svých argumentů prezentovat a střetávat nositelé nejrůznějších názorů a tak reprezentovat široké názorové spektrum společnosti a v diskuzi je i formovat. Takový názor ovšem nesdíleli další dva „otcové zakladatelé“ toho blogu, z nichž jeden chtěl používat prostor pouze k šíření potřeby „vykopat Rusáky do prdele za Ural“ a druhý k prosazování sluníčkářských ideí prezentovaných například vítáním migrantů pod heslem „Uprchlíky vítám!“. A jelikož oni „měli od kavárny klíče“, ohánějíce se svobodou a demokracií, vyhodili mne. A pak blog-kavárnu přivedli „cu grunt“.
No, mohl jsem to tušit, když ten rusobijec původně projektoval v SSSR vojenskou leteckou techniku a ten druhý se věnoval institucionální činnosti v jakémsi samozvaném Klubu na obranu demokracie. Prostě taková ta ryzí „kavárna“.
Raději jsem měl hledat méně pokřivené prostředí, než je snobská a elitářská „kavárna“ s vytrčenými malíčky a ukazováčky. Ne třeba rovnou „blog-hospodu“, ale nějakou „blog-restauraci“, kdy slovo „restaurace“ zde vnímám ve smyslu „znovuobnovení“, tedy znovuobnovení svobodné a demokratické diskuze. No, nezdařilo se. A tak jsem nakonec skončil zde, kde píšu pro několik stovek zdejších čtenářů. Bohužel sám a s minimální diskuzí. Ostatně to je smysl oné restaurace svobody a demokracie, aby se lidé nebáli prezentovat a hájit svůj názor.
Proč se tento článek nazývá „Demokratický blog“? Protože je to narážka na ustanovení tzv.“Demokratického bloku“ ve volbách čtyř poražených stran, které ani v součtu nedosáhly tolika hlasů, co volební vítěz, a které neunesly demokraticky nadělenou porážku občany tohoto státu a houfují se za účelem ukřivděných obstrukcí. Je tu paralela mezi onou „blog-kavárnou“ a touto „blok-kavárnou“. Také budeme oblbováni těmi, co si usurpovali právo na výklad pojmů svobody a demokracie v teorii i praxi, ačkoli svoboda a schopnost respektování principu demokracie je jim zcela cizí.
Myslím, že první lekci politického školení mužstva se od nich dočkáme již zítra při příležitosti výročí 17. listopadu.
Jsem přesvědčen, že nejlepší obranou před působením oněch krachujících kavárenských politruků je získávat širokospektré informace , jejich analýza, syntéza a vytváření si vlastního argumenty podloženého názoru. A předkládání těchto názorů plénu k posouzení a diskuzi. Jedině tak se můžeme bránit demagogii a manipulaci všelijakými „demokratickými“ blogy i bloky.
Jirka B.
Diskusní téma: Demokratický blog
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.