Co má být, má být (koronareport 41. kovidového týdne)

14.12.2020 10:05

Co má být, má být (koronareport 41. kovidového týdne)

Nastalo uvolnění opatření, epidemie u nás opět začala nabírat na otáčkách. Co má být, má být, stalo se, co má se stát. Epidemie má svá pravidla a ta se předvídatelně naplňují. Zrušily se některé bariery, počet infikovaných vzrostl. Nic překvapivého.

Takže čísla: V minulém týdnu bylo hlášeno celkem 34239 prokázaných nových infekcí virem Covid – 19, což je denní průměr 4891,29 případů, což je 126,29% stavu minulého týdne. Reprodukční číslo R stouplo na nepříznivých 1.26.

Pokud se týká smrtnosti, tak ve čtyřicetitisícovém kontingentu 523296 – 563353, který se naplnil za 9 dní, zemřelo 841 lidí (průměr 93,44 denně), což je v tomto intervalu smrtnost 2,1% a od začátku epidemie je smrtnost u nás 1,63%.

Kdo očekával něco jiného, je naivní optimista, který za tři čtvrtě roku nic nepochopil. Nemohlo nic jiného nastat. Je-li zde virus a má-li podmínky pro šíření, tak se bude šířit. Bude se šířit do té doby, dokud exponovaná populace nezíská obranyschopnost, což může přirozeně nastat přirozeným promořením, nebo aktivní vakcinací, popřípadě kombinací obého.

Promoření populace je možné nechat proběhnout neregulovaně, což by bylo rychlejší, ale za cenu vysokých zrát na zdraví a životech, nebo regulovaně tak, aby bylo možno zachovat funkčnost zdravotní péče a tím snížit ztráty na zdraví a životech. Takovéto regulované promoření bez vakcinace by podle mých výpočtů trvalo do druhé poloviny roku 2023 a do té doby by bez dalších intervencí vakcinací byla naše společnost vystavena onomu kolotoči lockdown – rozvolnění - lockdown-... Je také jasné, že pokud se nevyřeší epidemická situace, nezlepší se ani podmínky pro normální fungování nejen ekonomiky, ale celé společnosti vůbec.

Cestou ven z takovýchto veletočů je vakcinace populace alespoň do takové míry, která zákonitými pravidly (snižování počtu vnímavé populace a z toho vyplývající snižování virových depot v populaci) uvede epidemický stav celé populace do jakéhosi klidového statusu quo, kdy bude moci společnost fungovat normálně.

Co z toho vyplývá? Řídící orgány musejí nadále regulovat společnost hygienickými restrikcemi. Je to velmi obtížné a velmi nepopulární, ale je to nutné. Je ovšem zapotřebí, aby opatření měla logiku a byla řádně vysvětlena veřejnosti.

Žádná vláda, žádný orgán ovšem nemůže uspět, nebude-li se veřejnost chovat bezpečně. Základem je dodržování pravidla 3R (roušky, ruce, rozestupy) a jejich obecná racionální aplikace, dále ochota podrobit se vakcinaci.

Ve společnosti se šíří všelijaké zcestné fámy a konspirace, nejen popírající existenci viru jako takového, tak významu hygienických a protiepidemických opatření, v neposlední řadě smysluplnosti vakcinace. Nemá smysl vysvětlovat jejich nesmyslnost, každý s trochou znalostí a schopnosti pozorovat a přemýšlet takovéto hlouposti musí odmítnout. Přesto je překvapující, kolik lidí je ochotno takovým idiociím věřit.

Ano, vakcinace může přinést souběžně s vysoce pozitivním účinkem na řešení pandemie i určitý počet negativních reakcí. Tak je to se vším. Občas souběžně s pečením chleba shoří pekárna, nebo se ve střídce najde myší kožíšek. Ale odmítneme kvůli tomu jíst chleba? Stejně tak na tisíce zachráněných životů a při zábraně statisíců zdravotních komplikací vakcinací může dojít k ojedinělým negativním projevům od zarudnutí v místě vpichu až k anafylaktické reakci. Tady je nutno posuzovat poměr přínosu a škod. A přínosy vakcinace multinásobně převažují.

Osobně se nechám očkovat. Už jenom proto, že když jde o existenci a prospěch společnosti a o tom jsem přesvědčen, že jde, musí se najít takoví, kteří vylezou ze zákopu první a vyrazí kupředu s nadějí, že pro dobrou věc strhnou s sebou i ostatní. Doporučuji následovat.

Zdraví a přeje zdraví

Jirka B.