Teď jsem se dočetl, že ta restaurace, kde "načapali" Prymulu, je hnízdo mafiánů, miliardářů a politických šíbrů. A já tam byl asi dvakrát , jednou na kafi, jednou na nějakém jídle. S manželkou a se psem při procházce Vyšehradem. Hezká restaurace na hezkém místě. Kdo to tam zná, ví, že Prymula bez roušky vycházel ze dvorečka, nikoli z restaurace. Takže při focení roušku mít nemusel, byl na volném prostranství. Jinak tam jsou dva vchody, ten "jako by" vchod do domu je zavřený, asi přímo do restaurace nevede a chodí se přes dvůr. Je tam takový "skleník", pak normální sál a asi i nějaké jednací salonky. Na půlnoční schůzce vytíženého ministra nevidím nic divného. Dějí se někdy věci. Já například kdysi u nás na vesnici v hluboké noci ošetřoval strýce afghánského prezidenta Karzaího, kterému jsem narychlo rekonstruoval chrup před ranní audiencí u prezidenta Havla. A před domem nám stál obrovský černý mercedes s několika afghánskými pistolníky z ochranky. A to jsem nebyl ani Talib, ani Antitalib, natož havlista. Souhra okolností. A taky jsem například zažil, že se při jednom jednání pracovní partner posral. Holt to tak někdy přijde. Divit se může asi jen ten, kdo se divit chce, nebo ten, kdo měl málo příležitostí něco prožít.
Byla to jen léčka, já to nevěděl, jako starej vůl jsem naletěl
„Byla to jen léčka, já to nevěděl, jako starej vůl jsem naletěl“,
si může prof. Prymula zazpívat, ať to dopadne, jak to dopadne. A možná s úlevou, že se zbavil břemene zodpovědnosti, a to ke škodě nás všech.
Nevěřím tomu, že redaktor bulvárních novin trpí nespavostí, a proto za hluboké tmy bloumá v noci okolo branky vedoucí na český Slavín na Vyšehradě. A že zcela náhodou tam natrefí na ministra zdravotnictví Prymulu, jak tam s partou kumpánů popíjí a konzumuje v zavřené puťajzně, samozřejmě, že bez roušky a porušuje tak 100 + 1 vlastních protiepidemických nařízení. A opět zcela náhodou to všechno zadokumentuje a za raního kur(v)opění toho jsou již plná média a všichni Prymulovi sokové a nepřátelé na to okamžitě reagují odsudky od pohoršení, přes odsouzení až po snahu o zadupání ministra do propadla dějin. Bez toho, aby byla přesně vydefinována provinění a bez snahy o to, aby Prymula mohl o incidentu, byl-li nějaký, podat vysvětlení. Rovnou mediální lynč.
V podstatě si myslím, že tu byl z hovna upleten bič. A že „byla to jen léčka, já to nevěděl, jako starej vůl jsem naletěl“.
Nevím, odkud vítr fouká. Možná je tu na místě paralela s tím, jak Stalin naletěl na provokaci nacistického Německa a dal postřílet generální štáb armády, možná, že záměrně, aby upevnil vlastní post. Jaké to mělo důsledky pro obranyschopnost SSSR, je známo. Včetně ztrát na životech a majetku.
Nevím, jak to dopadne s Prymulovým odvoláním. Jednání zřejmě probíhají v tuto chvíli. Jen si podle selského rozumu myslím, že jenom hlupák přepřahá uprostřed brodu, navíc v prudkém proudu, který v současnosti stále sílí a dravě ničí.
Jestli se Prymula podle mne něčeho dopustil, pak jisté politicky neopatrné lehkomyslnosti, ale myslím si, že jeho chování nebylo zdraví a životům přítomných jedinců, či společnosti jako celku, nebezpečné.
Dav ale žádá najít viníka svých selhání a tak volá „Ukřižuj ho, ukřižuj ho!“ A politickým farizejům to přichází velmi vhod. Vždyť o to přece šlo.
Nevím, jak prof. Prymula a jeho „aféra“ dopadne. Každý je nahraditelný. Ale ne každá náhrada je pozitivem.
Zdraví a přeje zdraví
Jirka B.