Alfa? Ne. Omega!

22.11.2020 14:50

Alfa? Ne. Omega!

V červnu roku 1975 jsem promoval. V červenci jsem měl poslední prázdniny a 1.srpna jsem nastoupil do zubní ordinace v Čelákovicích, abych tam získával první profesionální zkušenosti a odevzdával první profesionální výkony. Bylo to dost drsné, neb všichni stomatologové v místě i okolí využili mé přítomnosti a vzali si dovolené. A tak jsem tam ten měsíc plaval, jak jsem uměl, ale asi jsem docela uměl, protože jsem nějak proplul.

Měsíc proto, že bylo vysoce pravděpodobné, že budu od září povolán na rok základní vojenské služby. Někdy po týdnu jsem našel ve schránce výzvu k vyzvednutí si povolávacího rozkazu na poště v Nuslích. Když jsem přišel na poštu, ptala se mne paní na přepážce, kam že ten povolávák čekám a já „s humorem“ odpověděl, že na to, jakou mám smůlu, tak to budou Košice, neboť ještě dál jsem si už nic nedovedl představit. No a když jsem obálku otevřel, tak to byly Košice.

Druhý den se do ordinace dostavila slečna s bolestí prořezávající se osmičky. Studentka z Košic, onoho času na brigádě v mrazírnách v Mochově. Když jsem se jí svěřil, že budu za měsíc v Košicích „na vojančině“, nabídla mi, abych se někdy za ní, až budu rmútný, zastavil.

A tak jsem se za ní, už coby slobodník absolvent, t.č. rozkazom zubný lekár na útvarovej ošetrovni při Vysokej vojenskej leteckej škole majora Kukoreliho, ulica Rampová, Košice, po čase zastavil. Já měl kamaráda, ona sestřenici a tak jsme tam spolu ten rok kamarádili. Kdo očekává nějaké pikantnosti, či love story, bude zklamán, nic takového se nekonalo.

Tak proč o tom píšu: Košice byly kosmopolitní město, kde žili dohromady Slováci, Češi, Maďaři, Cikáni, Židé, Němci, Rumuni, Rusíni a možná, že přísušníci dalších národností, v celkem přijatelné shodě. Tedy většinou.

Zajímavé postavení měli Maďaři. Dost z nich se vymezovalo oproti Slovákům, kteří se mnohdy naopak snažili budit nenápadně nápadný dojem, že jsou vlastně Maďaři. Předstírali maďarský přízvuk, používali maďarská slova, konzumovali maďarské zboží, pamatuji se například na cigarety Fecské a pašovanou maďarskou Coca Colu a poslouchali maďarskou muziku z rádia, či desek.

Ve foru byl maďarský big beat, hlavně v podání skupin Lokomotiv GT, Scorpio a Omega. Dodnes si pamatuji např. obal elpíčka Lokomotiv GT s obrázkem mašinky, stejně tak desky škorpionů, či omegy, které trůnily na čestných místech v prodejnách gramodesek ve městě.

Tyto skupiny byly jedny z mála skupin tzv. východního bloku, jejichž muzika překročila hranice nejen k nám, ale i hranice „železné opony“.

Nebyla to sice hudba, která by byla mou srdeční, ale dala se poslouchat. Dokonce i v maďarštině. A tak jsem ji ten rok, který jsem na vojně v Košicích prožil, poslouchal.

No, posuďte sami:

Tak trochu do country Skorpio - Így szólt hozzám a dédapám ( To mi říkal můj děda)

Nebo něco od Lokomotiv GT- Álomarcú lány (Dívka s tváří snů) 

A teď, proč to vlastně píšu: Nějak ty tři skupiny, tedy Skorpio, Lokomotiv GT a Omega patřili k mému ročnímu pobytu v Košicích. Tak nějak si spojuji tu dobu s těmito kapelami a tyto kapely s touto dobou. V minulém týdnu dva hráči z kapely Omega pánové Lászó Benkö a Tamás Mihály zemřeli.

Když jsem si tu zprávu přečetl, vzpomněl jsem si nejen na ty kapely, ale i na tu dobu v Košicích.

Tak a teď se pohodlně posadím, pustím si od Omegy jinou dívku, tedy Dívku s perlami ve vlasech Omega -Gyöngyhajú lány  a budu vzpomínat.

Zdraví a přeje zdraví

Jirka B.