Ahoj, Evo. Díky za přečtení a reakci. Košice nebyly špatné místo na "válčení". Jen to bylo dvanáct hodin vlakem domů a dvanáct hodin po "vopušťáku" zpátky vlakem, který personálně připomínal vlaky někde na divokém východě, či západě, takže jsem po opušťácích, které bych mohl mít tak dva do měsíce ani neprahl. Jinak jsem se nedozvěděl, proč jsem byl zrovna tam, na východ se dávali politicky nespolehliví, k letectvu politicky spolehliví, k tomu mne, i když jsem složil důstojnické zkoušky, nepovyšovali, neboť jsem nebyl v SSM a navíc jsem měl typicky nevojenské vystupování.
Jinak Košice byly charakteristické větrným počasím, silný vítr foukal stále, takže pokud bylo třeba náledí a foukalo mírně silněji, než bylo zvykem, poháněl nás vítr v našich dlouhých a širokých vojenských mantlech v exteriérech jako surfy na Zemplínskej Šíravě.
Vojna to nebyla věru zlá, naučil jsem se cizí jazyk a za pár dní jsem hovoril po slovensky, či spíše hútoril, nebo rečil po východňarsku , aniž bych vnímal právě používaný jazyk. Možná právě proto jsem dosud nějak podvědomě nevzal na vědomí rozdělení Československa a nepovažuji Slovensko za cizinu.
Zdraví Jirka